Barvení acidorezistentních mikroorganizmů se používá pro barvení vzorků/preparátů podezřelých z přítomnosti mykobakterií. Tyto mikroorganizmy barvivo špatně přijímají, ale přijaté barvivo v nich pak zůstává i při odbarvování kyselinami či alkoholem.
Složení buněčné stěny (vysoký obsah lipidů) acidorezistentních mikroorganizmů ztěžuje jejich barvení a to je pak možné jen s přídavkem mořidla nebo barvením za horka. Obarvená mykobakteria nelze následně odbarvit ani směsí alkoholu s HCl, proto se označují, jako acidorezistentní. Kontrastní dobarvení umožňuje lépe vyniknout případným acidorezistentním bakteriím (růžové) na dobarveném pozadí.
Teoretické složení (g/l destilované vody):
Bazický fuchsin 1,0
Ethanol 100,0 ml
Fenol 50,0