Human sRAGE ELISA

Receptor koncových produktů pokročilé neenzymatické glykace proteinů patří do nadrodiny immunoglobulinů. Skládá se ze 319-aminokyselin dlouhé extracelulární oblasti, hydrofóbní transmembránové domény a vysoce nabitého cytoplazmatického konce, obsahujícího 43 aminokyselin. Extracelulární oblast receptoru se skládá ze tří častí: jedné imunoglobulinové domény V-typu a dvou imunoglobulinových C-domén. Bylo prokázáno, že právě N-konec molekuly je zodpovědný za vazbu ligandů. Na druhé straně C-konec zprostředkovává signalizaci.
Hladina exprese RAGE klesá během vývoje v neuronech, endoteliu, pericytech, hladkých svalových buňkách, mononukleárních fagocytech, kardiomyocytech, hepatocytech, renálních glomerulárních epitelových buňkách nebo podocytech, ale i v Mullerových a bipolárních gangliových buňkách sítnice. Vysoké hladiny exprese RAGE zůstávají v plicních alveolárních epitelových buňkách i v dospělosti.
RAGE je spojen s různými onemocněními a patologickými stavy (například diabetické komplikace, cévní a zánětlivá onemocnění). Původně byl charakterizován jako receptor pro koncové produkty pokročilé neenzymatické glykace (AGEs), ale zjistilo se, že je schopen vázat i jiné ligandy, jako jsou prozánětlivé S100 proteiny/calgranuliny, amphoterin nebo beta-amyloidní peptid. AGEs je skupina látek vzniklých neenzymatickou reakcí redukujících cukrů, obsahujících volnou aminoskupinu s proteiny, lipidy a nukleovými kyselinami. AGEs vznikají v těle neustále v průběhu života a jsou postupně akumulovány. Je tedy přirozené, že při diabetu, kdy je glukóza v těle více přístupná, tvorba AGEs roste. Jejich účinek v organismu je následující: (1) způsobují změny buněčné struktury prostřednictvím kroslinku matrixu ve vnějším prostředí buňky a (2) interakcí AGEs s jejich receptory na buněčném povrchu je spuštěna signalizace, která mění buněčnou funkci. Vazbou různých prozánětlivých molekul na buněčný povrch spouští RAGE signalizační kaskádu. Cílem této signalizace je faktor buněčného jádra κB (nuclear factor-κB), který zabezpečí zvýšení transkripce prozánětlivých genů a také transkripci RAGE.
Kromě nezkráceného RAGE byl potvrzen výskyt i různých zkrácených izoforem RAGE. Příkladem je verze RAGE, které chybí N-konec a potvrzena byla rovněž existence RAGE bez C-konce. Tato varianta RAGE nemá transmembránovou doménu a po sekreci do mezibuněčného prostoru cirkuluje v krvi jako endogenní sekreční RAGE (esRAGE). Tento sekreční RAGE úspěšně váže AGEs a díky této schopnosti může působit jako antagonista nezkráceného membránově vázaného RAGE. V séru byly kromě esRAGE nalezeny proteolyticky zkrácené formy RAGE. Předpokládá se, že tyto formy RAGE jsou výsledkem působení matrixových metaloproteáz. Tento potenciální mechanismus vzniku zkrácených forem RAGE byl nejprve popsán u myší, ale zjistilo se, že může rovněž existovat i u lidí. Kvůli možnému neutralizačnímu efektu solubilního RAGE, byl různými studiemi zkoumán význam sérového RAGE u pacientů s různými patologickými stavy.
Snížená hladina sRAGE u lidí je biomarker chybějící a/nebo poškozené kontroly zánětlivých procesů. Rovněž bylo potvrzeno, že snížená hladina sRAGE je spojena se zvýšeným rizikem cévních onemocnění. Při Alzheimerově chorobě byla změřena snížená hladina sérového sRAGE ve srovnání s pacienty s cévní demencí a kontrolními vzorky. U pacientů s esenciální hypertenzí bylo prokázáno, že koncentrace sRAGE v séru inverzně souvisí s tlakem krve. Na druhé straně, zvýšená hladina sérového sRAGE byla nalezena u pacientů v závěreční fázi onemocnění ledvin a při akutním zápalu plic.

Typ: sendvičová ELISA s protilátkou značenou biotinem
Požadavek na vzorek: 50 µl/jamka
Celková doba analýzy je kratší než tři a půl hodiny

Klinické použití a oblasti zkoumání:
-metabolický syndrom
-homeostáze glukózy a lipidů
-onemocnění ledvin

Dokumenty naleznete zde.